Archiv štítku: AI

Správně by měl tag znít LLM, ale AI už beru sice jako nepřesný, ale ustálený výraz. Štítek obsahuje také dotazy a odpovědi, které jsem položil ChatGPT 4o

A héle, Skynet is coming!

Jaké časové období pokrývá paleontologie?

Paleontologie pokrývá časové období od vzniku života na Zemi až po začátek historicky zaznamenaných dějin, tedy období, kdy lidé začali vytvářet písemné záznamy. To znamená, že paleontologie zkoumá fosilní pozůstatky organismů a jejich prostředí od nejstarších známek života (přibližně před 3,5 miliardami let) až po konec prehistorie, který se liší podle regionu, ale obvykle se datuje několik tisíc let zpět.

V praxi se paleontologie nejčastěji zaměřuje na prvohory (paleozoikum), druhohory (mezozoikum) a třetihory a čtvrtohory (kenozoikum), zahrnující například období dinosaurů, raných savců a vývoje člověka.

Vědci vyvíjejí obří kontejner, kde bakterie požirají plasty a vyrábějí palivo

Vědci z mezinárodního vědeckého týmu představili revoluční projekt zaměřený na řešení problému plastového odpadu. Pracují na vytvoření obřího kontejneru s unikátním složením atmosféry, ve které se budou množit uměle vyvinuté bakterie schopné rozkládat plasty. Odpadem z jejich biologického procesu bude syntetické palivo, které lze využít jako obnovitelný zdroj energie.

Celý příspěvek →

Co je roguelite hra

Roguelite je podžánr videoher inspirovaný klasickým žánrem roguelike, který přizpůsobuje některé jeho klíčové prvky, aby byl přístupnější a často i zábavnější pro širší publikum. Roguelite hry zachovávají určité základní aspekty roguelike, ale zároveň se od nich odklánějí méně přísnými pravidly. Zde jsou hlavní rysy roguelite her:

Charakteristické prvky roguelite her:

  1. Procedurální generování: Každá úroveň nebo svět je vytvořen náhodně, což znamená, že žádné dvě hry nejsou stejné. To podporuje znovuhratelnost.
  2. Permanentní smrt (Permadeath): Po smrti hráče začíná hra od začátku, ale na rozdíl od roguelike her často zůstávají určité trvalé vylepšení nebo postup (například odemknuté schopnosti, zbraně nebo úrovně).
  3. Progresivní vylepšování: Hráč získává po každém pokusu určité zdroje, které mohou být použity na trvalé upgrady. Tento systém činí roguelite hry méně frustrující.
  4. Akční hratelnost: Na rozdíl od roguelike her, které bývají tahové a strategické, roguelite hry často kladou důraz na rychlou akci a reflexy.
  5. Směs žánrů: Roguelite hry často kombinují prvky z jiných žánrů, jako jsou RPG, akční hry, plošinovky nebo střílečky.

Rozdíly mezi roguelike a roguelite:

  • Roguelike se striktně drží tradičních pravidel inspirovaných hrou Rogue (1980), jako je tahová hratelnost, permadeath bez jakéhokoliv progresu mezi hrami a vysoká obtížnost.
  • Roguelite tyto aspekty zjednodušuje a zaměřuje se na větší přístupnost, umožňuje hráčům mít pocit neustálého postupu a zábavnější dynamiku.

Příklady roguelite her:

  • Hades: Dynamická akční hra s řeckou mytologií a silným příběhem.
  • Dead Cells: Plošinovka s procedurálním generováním úrovní a plynulým bojovým systémem.
  • Slay the Spire: Strategická karetní hra s roguelite prvky.
  • Enter the Gungeon: Střílečka s humorem a chaotickými souboji.

Roguelite hry jsou populární díky jejich vysoké znovuhratelnosti a postupnému pocitu zlepšení i po neúspěchu.

Jaký je tlak ve středu Země?

Tlak ve středu Země se odhaduje na přibližně 360 GPa (gigapaskalů), což odpovídá 3,6 milionům atmosfér.

Tento tlak je výsledkem obrovské váhy nadložních vrstev a gravitace, která stlačuje materiál jádra. Ve středu Země je také extrémní teplota, která se pohybuje kolem 5 000–6 000 °C. Podmínky v zemském jádře jsou tedy zcela odlišné od těch, které známe na povrchu, a hrají klíčovou roli při udržování magnetického pole planety.

V jakém úhlu vůči rovině Slunce letí Voyager?

Voyager 1 a Voyager 2 opustily sluneční soustavu pod různými úhly vůči rovině ekliptiky (rovina, ve které obíhá většina planet kolem Slunce).

**Voyager 1** letí přibližně v úhlu 35° nad rovinou ekliptiky směrem k severní části galaxie. Tento úhel se zvyšoval v průběhu jeho mise, protože sonda postupně mířila nad rovinu sluneční soustavy.

**Voyager 2** letí přibližně v úhlu 48° pod rovinou ekliptiky směrem na jih. Na rozdíl od Voyageru 1 se tedy pohybuje směrem “dolů” vzhledem k ekliptické rovině.

Oba úhly byly výsledkem specifického uspořádání planet při jejich průletech, které sondám umožnily dosáhnout interstelárního prostoru.