Kdyby se přehradil Gibraltarský průliv, vysychalo by Středozemní moře?
Pokud by se Gibraltarský průliv přehradil, Středozemní moře by začalo vysychat, protože by do něj přestal proudit Atlantský oceán, který udržuje jeho hladinu. Středozemní moře ztrácí vodu odpařováním, a to ve větším množství, než kolik do něj přitéká z řek (např. Nil nebo Rhôna) a dešťových srážek. Přehradění průlivu by tedy způsobilo, že by se moře postupně zmenšovalo, až by se proměnilo v několik izolovaných solných jezer, podobně jako se to historicky dělo v oblasti Středomoří během období známého jako Messinská salinitní krize (před přibližně 5,9–5,3 miliony lety).
Během této doby byl Gibraltarský průliv přirozeně uzavřen tektonickými procesy, což vedlo k téměř úplnému vyschnutí Středozemního moře. Tehdy se dno moře stalo suchou a slanou plání, než došlo k průniku Atlantiku a moře se znovu naplnilo.
O kolik centimetrů se zvýšila hladina Středozemního moře za posledních 300 let?
Za posledních 300 let se hladina Středozemního moře zvýšila přibližně o 30 centimetrů. Tento nárůst byl relativně pozvolný, avšak v posledních desetiletích dochází ke zrychlení tempa zvyšování hladiny moří v důsledku klimatických změn. Například za posledních 30 let stoupla hladina moří o 10 centimetrů. Očekává se, že tento trend bude pokračovat, což může mít významné dopady na pobřežní oblasti a ekosystémy.
Kolik přiteče vody v metrech kubických za vteřinu Gibraltarským průlivem, aby to doplňovalo výpar Středozemního moře?
Gibraltarským průlivem proudí do Středozemního moře přibližně 70 000 až 90 000 m³ vody za sekundu, aby vyrovnal ztráty vody způsobené vypařováním. Středozemní moře má vysokou míru výparu, který je odhadován na **1,2 metru ročně** v průměru (v některých oblastech i více).
### Vysvětlení
– **Výpar**: Středozemní moře odpaří přibližně **3 500 km³ vody ročně**.
– **Přítok z řek a deště**: To pokrývá jen malou část ztráty (přibližně 1/3).
– **Deficit**: Zbytek (asi 2 500 km³ ročně) musí být vyrovnán proudem z Atlantiku přes Gibraltarský průliv.
Přesné hodnoty se mohou lišit podle sezóny a klimatických podmínek, ale uvedený tok 70 000–90 000 m³/s je široce akceptovaný odhad.
Jaký je průtok Amazonky v metrech krychlových za vteřinu?
Průtok Amazonky se pohybuje mezi **209 000 a 220 000 m³ za sekundu**, což z ní činí řeku s největším průtokem na světě. Tento obrovský objem vody je přibližně **5krát větší než průtok druhé největší řeky na světě, Konga**, a více než **12krát větší než průtok Dunaje**.
### Další zajímavosti:
– **Maximální průtok:** V období dešťů může průtok Amazonky přesáhnout **300 000 m³/s**.
– **Ústí do Atlantiku:** Amazonka vypouští do oceánu tolik vody, že její sladká voda je rozpoznatelná i stovky kilometrů od pobřeží.
– **Odvodněná plocha:** Povodí Amazonky má rozlohu přibližně **7 milionů km²**, což odpovídá téměř velikosti Austrálie.
Kolik centimetrů vodní hladiny za rok průměrně mizelo z Aralského jezera?
Aralské jezero ztrácelo průměrně přibližně **50–60 cm vodní hladiny za rok** během období nejintenzivnějšího vysychání (od 60. let 20. století do 90. let). Tato ztráta byla způsobena převážně odkloněním vody z přítoků Amudarji a Syrdarji na zavlažování polí, zejména pro pěstování bavlny v tehdejším Sovětském svazu.
### Klíčové údaje:
– **Maximální míra poklesu:** V některých letech byl úbytek až **80 cm za rok**.
– **Zmenšení plochy:** Od roku 1960 ztratilo Aralské jezero přibližně **90 % svého objemu** a plocha se snížila ze 68 000 km² na méně než 10 % původní rozlohy.
– **Dnešní stav:** Severní část jezera (Malý Aral) byla částečně obnovena díky výstavbě hráze, ale zbytek jižní části zůstává většinou vyschlý.
Tento rychlý pokles jezera je považován za jednu z největších ekologických katastrof 20. století.
Protržení hráze mezi Afrikou a Evropou
Jak velký byl proud při protržení hráze mezi Afrikou a Evropou?
Protržení přírodní hráze mezi Afrikou a Evropou, k němuž došlo přibližně před 5,3 miliony lety během **Messinské salinitní krize**, způsobilo jeden z největších přírodních průtoků v historii Země. Tento jev, známý jako **zaplavení Středozemního moře**, nastal po protržení Gibraltarského průlivu a způsobil obrovský příliv vody z Atlantského oceánu.
### Odhady průtoku:
– Průtok vody během této události mohl dosáhnout až **100 milionů m³ za sekundu**, což je **tisíckrát více než průtok Amazonky**.
– Celkové naplnění Středozemního moře se odhaduje na **méně než 2 roky**, přičemž hladina stoupala až o **10 metrů za den**.
### Významné parametry:
– **Výška vodopádu**: Protržená přírodní hráz vytvořila vodopád vysoký několik set metrů (možná až 1 500 metrů), což z něj činí největší známý vodopád v dějinách Země.
– **Eroze**: Tento obrovský proud vyhloubil dnešní Gibraltarský průliv a vytvořil jeho charakteristický tvar.
Tato událost ukončila období, kdy bylo Středozemní moře téměř úplně vyschlé, a obnovila jej do podoby oceánského bazénu, jak jej známe dnes.