Kniha „Co dělat?“ od Vladimira Iljiče Lenina, vydaná v roce 1902, je jedním z jeho klíčových teoretických děl. Zabývá se otázkami organizace, strategie a taktiky socialistického hnutí a revoluce. Hlavním tématem knihy je to, jak by měla být vedena a organizována marxistická politická strana, aby úspěšně vedla proletariát k revoluci a ke svržení kapitalistického systému.

Lenin v knize zdůrazňuje několik klíčových bodů:

1. Role revoluční strany: Tvrdí, že socialistická revoluce nemůže vzniknout spontánně jen na základě dělnických bojů proti kapitalistům. Je potřeba centralizovaná a disciplinovaná strana „profesionálních revolucionářů“, kteří budou schopni vést masy.

2. Kritika ekonomismu: Lenin kritizuje proudy v marxistickém hnutí, které se zaměřovaly pouze na ekonomické požadavky a reformy (např. zlepšení pracovních podmínek). Tvrdí, že bez politického uvědomění a cílené revoluční strategie zůstane hnutí omezené a neúčinné.

3. Nutnost teoretického vedení: Lenin zdůrazňuje důležitost revoluční teorie a ideologie. Bez jasného pochopení marxismu by hnutí mohlo podlehnout oportunismu nebo ztratit svůj cíl.

4. Propaganda a agitace: Podle Lenina je úkolem revoluční strany nejen bojovat za zlepšení pracovních podmínek, ale také vzdělávat masy, propagovat marxismus a připravovat je na politickou revoluci.

Kniha „Co dělat?“ se stala základem pro vytvoření Leninova modelu politické strany, který později ovlivnil vznik bolševické strany a směřování revoluce v Rusku v roce 1917. Současně byla ostře kritizována pro svůj autoritativní přístup a představu o straně jako úzké elity, která má „vést“ masy.