Volně reaguji na tuto tragédii:
Naše rodinná cesta světem aktuálně vede přes všemožná dětská hřiště. Nejdřív kontroluji stav a pak ukážu riziková místa dětem. Před 2 týdny jsem to u jednoho hřiště na pláži neudělal. Trčel tam šroub a Viki se o něj velmi nepříjemně zranila. A priory nic nezakazujeme, ale vysvětlujeme možné následky, aby děti co nejdřív byly schopné rozpoznávat možná nebezpečí. Podobných pastí je nekonečno a nikdy se člověk nesmí spolehnout na někoho jiného, že se o jeho bezpečnost postará. Je mi nesmírně líto toho chlapce a rodičů. Nechci soudit toho, kdo to měl na starost, ale umím si představit, že nemusí být v silách člověka neustále kontrolovat, jestli je každá branka pevně přivařená. V džungli učí děti, které kytky jsou jedovaté, my dnes musíme učit děti, kde všude jsou pasti civilizace a je jich, dle mého názoru, mnohem víc než v té džungli a jsou často mnohem zákeřnější.