A stejně mě furt mrzí, že se místo selfíček víc nelajkují přečtené knížky třeba. Prásknout obrázek, když máš to štěstí a máš pěkný facelift, je přece primitivní, kdežto přelouskat Steinbecka vyžaduje násobně víc snažení. O dopadu knihy na osobnost vs. povrchnost obrázku mnohdy upraveného se přece dá těžko polemizovat. Jo, chápu, udělá nám to asi všem dobře, ale přece jen je to slast krátkodobá, kdežto vědět, že někdo z mých kamarádů si přečetl Hrozny hněvu nebo Na východ od ráje, tak s si ním o tom fakt chci pokecat a zůstane to možná na vždy v paměti. Myslel jsem, že s věkem bude ubývat věcí, kterým nerozumím, ale prd. Nevíš nic Jone Sněhu!